Amenemhet IV.

Vláda

Pyramida Amenemhat IV. +more Muzghana-jižně od Dahšúru; foto r. 1911 Chrám Qasr el-Sagha Po dlouhých 46 letech vlády Amenemheta III. zdědil jeho syn (respektive možná jeho vnuk nebo nevlastní/adoptivní syn. ) Amenemhet IV. říši v určitém stádiu stagnace. Správní struktury se opotřebovaly, ambice správců v lokálních oblastí s rozdílnou hospodářskou úrovní na rozsáhlém území mezi deltou Nilu a jižní hranicí s Núbií vytvářely podmínky pro celkový úpadek. Navíc se zintenzívněla imigrace asijských populací, které pronikaly zejména do úrodnější delty Nilu. Amenemhet IV. zřejmě nebyl schopen posílit svoji centrální moc a zřejmě se potýkal i s ekonomickými problémy a s tím spojenou vojenskou slabostí, v důsledku čehož byla jeho neschopnost zabránit asijské migraci, z počátku zejména do nilské delty. To nakonec vedlo k vzestupu Hyksósů a ovládnutí Horního Egypta. Následující 13. dynastie s nepřehlednou vládnoucí strukturou a celkovým úpadkem je již počítána do Druhého přechodného období, které trvalo asi 220 let až do nástupu 18. dynastie a opětného rozkvětu egyptské společnosti, kultury a hmotného bohatství.

Pyramida

Fajjúm Pyramida postavená z hliněných bloků jižně od Dáhšúru, která byla prozkoumána Williamem Petriem, zřejmě patřila Amenemhetovi IV. +more a jeho ženě Sebeknofru (dceři Amenemheta III. a patrně též jeho nevlastní sestře). Z dalších staveb přičítaných Amenemhetovi IV. stojí za zmínku malý chrám v El-Sagan (Qasr el-Sagha) severně od jezera Qaurn v neobydlené poušti, který prvně prozkoumal německý botanik a paleontolog George Schweinfurt roku 1884.

Konec dynastie

12. +more dynastie se konsolidovala po Prvním přechodném období za vlády Amenemheta I. a v dlouhodobější dynastické posloupnosti (asi 190 let), kdy byl většinou následník trůnu v závěru života otce jeho spoluvládcem a přejímal zkušenosti ze správy země, udržoval stabilizovanou správní strukturu úředníků a v podstatě dále rozvíjel projekty zahájené v předchozích generacích. Byly to obdivuhodné projekty zúrodnění bažinaté oázy Fajjúm, vytvářením promyšleného odvodňovacího systému ve vazbě na jezero Meoris a propojení na řečiště Nilu. Druhým nejvýznamnějším projektem bylo dobudování kanálu Mer-Wer (nyní Bahr Yussef, Josefův kanál) mezi Nilem a Rudým mořem, řada monumentálních staveb, pyramid a chrámů. Vyspělou řemeslnou a výtvarnou úroveň dokládají artefakty pocházející z doby vlády Senusreta III. Nicméně během dlouhé vlády Amenemheta III. (~45 let) se jednak narušila dynastická posloupnost (následníkem byl patrně až vnuk či adoptivní syn), centrální řízení správy země se rozvolnilo a lokální správci hájili především své zájmy. To vše vytvářelo podmínky pro diferenciaci ekonomické rovnováhy mezi severem a jihem země. Současně se zvětšily imigrační tlaky asijských populací do úrodné nilské delty. Postupně se v poslední fázi vlády 12. dynastie vytvářely podmínky pro kolaps, tak jak jsou popisovány českým egyptologem Miroslavem Bártou. Krátkodobá asi tříletá vláda královny Sebeknofru již postupný vývoj v zemi neovlivnila. Následující 13. dynastie zmíněné atributy zhrouceného státu již v celé šíři naplňovala. Během asi 116 let se na vládě podílelo ~65 králů, jejichž identita je problematická, v zemi vládl chaos, došlo ke ztrátě úrodného území v deltě Nilu, kterou ovládli asijští Hyksósové. Ti postupně dominovali celému Egyptu a založili vlastní vládnoucí 15. dynastii. Toto celé období se pak řadí do Druhé přechodné doby, která trvala až do nástupu 18. dynastie po asi 230 letech.

Odkazy

Reference

Literatura

K.S.B. Ryholt: The Political Situation in Egypt during the Second Intermediate Period, c. 1800-1550 BC, Carsten Niebuhr Institute Publications, vol. 20. Copenhagen: Museum Tusculanum Press, 1997.

Externí odkazy

Kategorie:Faraoni 12. +more dynastie Kategorie:Muži Kategorie:Narození 18. století př. n. l. Kategorie:Úmrtí 18. století př. n. l. .